Jdi na obsah Jdi na menu
 


Osamělý strach

21. 6. 2008

Hrdlo svírá strach,
jsi jen pouhý prach.
Potřebuješ srazit k zemi,
ega nad tvoje v světě není.

Víš, a přesto zabolí,
strašně moc to zabolí.
Když krev skápne na lilii skleněnou,
otevřeš knihu zakázanou, zmýlenou.

Ovane tě zatuchlý pach,
náhle máš ze smrti strach.
Do oken buší déšť.

Po skle stéká
krvavá řeka
Osamění.

Publikováno na liter.cz

16.11.2007

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář