Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oslava

29. 10. 2009

Neuvěřitelné, leč pravdivé.

Nevím, proč, ale hodně mne to potěšilo. Krásně symetrické čísílko. Také vzkaz od mé známé, která mne přivítala po dlouhé odmlce.

Já se totiž až teď probouzím. Poslední rok mi zcela vládla má vědecká stránka. Jenže já jsem i umělec, proto mi nikdy nebylo úplně dobře. Teď se konečně začínám pomalu probuzet z oné umělecké letargie, do níž jsem upadala po smrti své maminky. Ochranná peřina už sklouzává.

Snad tedy nějaký čas budou mé části opět koexistovat. Není totiž dobré, když jedna z nich utlačuje druhou. Umělec vědce občas nemusí a naopak, tudíž tím trpím. Jsem prostě člověk rozervaný a udržet pohromadě obě půlky mého já, ač jsou neodmyslitelně svázány a jedna bez druhé nemohou existovat, dá někdy práci.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář